Náš příběh

Hotel Na Závisti



První kopnutí...

Hotel Závist mající číslo popisné 126 na obecní parcele č.16 postavil na dluh v roce 1932 Josef Stárek nar. 1902 v č.p. 31, zemřel v Praze 1967.

Byl vyučen zedníkem a později se stal stavbyvedoucím. Byl to podnikavý a pracovitý člověk, pustil se do díla v době krise, nezaměstnanosti a bídy. Na stavbu nestačil finančně a přátelé, kteří mu slíbili pomoc mu ji odřekli, měli ho za blázna jak mi říkal na sjezdu rodáků v roce 1965 a proto si vymyslel název ,, Závist,,.

Pomáhal mu jeho švagr Josef Vykoukal z č.p. 52, který také tuto stavbu převzal v roce 1933 od Josefa Stárka. Na dluhy prodal svůj dům a asi sedm korců polí i s úrodou, ale to nestačilo. Pro velké zadlužení byla na hotel 30.12.1933 uvalena soudní dražba.

Nejmenší podání bylo soudem stanoveno na 242 000 Kč, ale za tuto cenu ho nikdo nekoupil. Bylo zastaveno čepování piva a 30.12.1935 došlo k druhé dražbě. Nejmenší podáni již činilo 140 000 korun a baron Ringhoffer hotel koupil za nejvyšší podání 180 000 Kč, to byla sotva polovina nákladů do stavby vložená.

Hotel byl uveden do provozu čepoval se tu Velkopopovické pivo. Byla tu celá řada nájemců, z nichž někteří ke zvýšení svých zisků tu zavedli i prodejnou ženskou lásku.

Na stavbě hotelu prodělala celá řada lidí a drobných podnikatelů. Například František  z č.p. 54 byl ručitelem (kavantem) na 20 000 Kč a přišel o ně. Josef a František tu dělali zadarmo. Takto tu skončil i Karel Jetenský, který tu prováděl elektroinstalaci.

Nejdříve se zaplatilo těm, kteří měli největší pohledávky, především za materiál, práce se necenila.

Po skončení druhé světové války v květnu 1945 byl Ringhofferův hotel zkonfiskován podle zákona o zrádcích a Němcích čsl. státem. Byl zde jmenován národní správce a byl spravován ministerstvem průmyslu a v roce 1957 byl převzat Spotřebním družstvem Jednota.


Současnost

Hotel Na Závisti si vzal jako svůj srdeční projekt Dominik Vostrovský, který je 4. generací zabývající se gastronomií a hotelnictvím. Nějaké novinky samozřejmě zavede, ale jeho nynější směr jsou tradice a výhradně česká kuchyně s lehkým závanem do Francie.

Takže se i nadále můžete těšit na vepřové nebo kančí hody. A do budoucna rozšíření cukrářské výroby i počátek pečení Kozojedského chleba z pravého kvásku a vybraných druhů mouky.